Kostely a kaple

V naší farnosti můžete navštívit tyto kostely a kaple:

Opatský chrám sv. Petra a Pavla

Opatský chrám sv. Petra a Pavla v benediktiském klášteře

naleznete v benediktinském klášteře.

Pravidelné bohoslužby:

neděle 6:00 hodinka četby a ranní chvály v zimním období v komunitní kapli na faře
8:00 mše sv. v zimním období v kapitulní kapli kláštera
12:15 polední hodinka v zimním období v komunitní kapli na faře
19:00 nešpory a kompletář v zimním období v komunitní kapli na faře
pondělí - sobota 6:00 hodinka četby a ranní chvály v zimním období v komunitní kapli na faře
12:45 polední hodinka v zimním období v komunitní kapli na faře
19:00 nešpory a kompletář v zimním období v komunitní kapli na faře
denně kromě čtvrtka

Na začátek stránky

Farní kostel Povýšení sv. Kříže

Farní kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

pochází z r. 1330. Byla to tehdy svou velikostí spíš kaple, kterou povolil postavit olomoucký biskup Jindřich Berka z Dubé a Lípy. Ten také dal břevnovskému opatovi Bavorovi právo v tomto kostele ustanovovat duchovní správce.

Farní kostel Povýšení sv. Kříže byl zbudován zejména z důvodu častých záplav, při kterých se tehdy neregulovaná řeka Svratka a její četná ramena při jarních oblevách a větších deštích často vylévala z břehů. Farníci z Rajhradu, Čeladic, Popovic, Holasic, Syrovic a Sobotovic tak nemohli na bohoslužby. Do té doby byl farní kostel jen v Benediktinském klášteře.

V letech 1682-83 byla kaple díky proboštu Celestinu Arletovi přestavbou zvětšena (dnešní prostor od kazatelny pod kůr k současnému zádveří). Postavil ji brněnský stavitel Matyáš Baumgarten.

Kaple byla 23. května 1683 od konsistoře opět prohlášena farním kostelem. Jednalo se o novostavbu, proto byla vysvěcena a současně byl vysvěcený i hřbitov. Neznámo proč byla proboštem Placidem Novotným znovu vysvěcena 7. 3. 1691.

Poslední rozšíření kostela na současný stav, úplná jeho přestavba ve slohu barokním, se stala za posledního rajhradského probošta a preláta Otmara Karla Konrada v letech 1765 - 1766. Plány navrhl zednický mistr Josef Lamberský a stavbu provedl zednický mistr Matyáš Mithofer ze Židlochovic. 10. 4. 1767 byla olomouckým biskupem Maxmiliánem z Hamiltonu obnovena funkce farního kostela. Pontifikální mše s vysvěcením se konala 3. 5. 1767.

Hlavní oltář v kostele Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

Kostel je 28 m dlouhý a 20 m široký. Je postavený do tvaru kříže. Má 3 oltáře - hlavní je zasvěcený Povýšení sv. Kříže. Tělo Kristovo na kříži zhotovil starobrněnský sochař Adam Nösmann. Pod ukřižovaným Kristem je namalován Jeruzalém se zatměným sluncem. Při křížové cestě slouží hlavní oltář současně jako 12. zastavení.

Oltář P. Marie Bolestné v kostele Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

Boční oltář na severní straně, zasvěcený Bolestné Matce Boží, je 13. zastavením a na jižní straně,

Oltář Kristova hrobu v kostele Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

s hrobem Kristovým, je 14. zastavením.

Sochy P. Marie a sv. Jana na hlavním oltáři i ostatní sochy na bočních oltářích zhotovil známý brněnský sochař Ondřej Schweigl.

Kazatelna v kostele Povýšení sv. Kříže v Rajhradě

Na výzdobě kostela se podíleli také malíři a pozlacovači z Brna. Jan Lex pozlatil kříž a makovici na věži kostela. Josef Havelka mramoroval pozadí oltáře a kazatelnu, kterou též pozlatil jako vše ostatní mimo svatostánek. Rajhradský učitel Jan Javorský alabastroval, pozlatil a maloval svatostánek. Ozdoby na svatostánku zhotovil židlochovický sochař Jan Stern. Kovářské práce provedl rajhradský kovář Jindřich Peltzl, klempířské brněnský Josef Kolbe a sklenářské František Haaser rovněž z Brna.

V roce 1845 byl kostel vydlážděn velkými čtvercovými dlaždicemi, byl opraven svatostánek na hlavním oltáři a kazatelna. V roce 1847 byla věž pokryta měděným plechem a do kostela byly pořízeny nové lavice, které slouží dodnes. Další oprava oltářů byla provedena v roce 1898 rajhradským akademickým sochařem Ignácem Bergmannem.

Ve dvou oknech po stranách hlavního oltáře jsou z r. 1889 vitrážní obrazy moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje, a to od sklenářského závodu Benedikta Škardy v Brně.

Od téže firmy i další okna: Svatá Rodina z roku 1895 a Povýšení svatého Kříže z roku 1903.

Depozitář nad sakristií byl dodatečně přistaven v roce 1887. Okno mezi depozitářem a presbytářem je z roku 1897.

Původní varhany z roku 1806 byly v roce 1876 nahrazeny novými. Jejich cínové píšťaly byly v roce 1918 zabaveny na válečné účely a nahrazeny zinkovými.

Na čelní straně kůru je dvojitý znak Benediktinského kláštera: starý konventní a nový prelátský. Vyjadřují patronát opata nad tímto farním kostelem.

Rámy obrazů křížové cesty pocházejí z roku 1772. Původní obrazy jsou nahrazeny novými ze třicátých let dvacátého století od akademického malíře Jana Köhlera ze Stražovic u Kyjova. Ten také v r. 1934 vymaloval kostel figurálně i ornamentálně. Hlavní kopuli kostela čtyřmi obrazy českých a moravských světců. Jsou zde sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Anežka Česká, sv. Prokop. Nad oltářem Bolestné Matky Boží je sv. Vojtěch a nad oltářem Božího hrobu sv. Jan Sarkander. O malby se zasloužil tehdejší správce farnosti P. Vojtěch Horák.

Pod kůrem jsou u hlavního vchodu do kostela dvě menší sochy - sv. Josef a sv. Antonín Paduánský.

V kostele je hrobka, do níž byly naposledy uloženy ostatky zesnulé matky P. Floriana Kupitia v září roku 1783. V současné době již v kryptě žádné ostatky zemřelých nejsou, byly přeneseny do hrobky na hřbitově.

Z vnější východní strany kostela je na zdi umístěn pomník zemřelých Benediktinů. Jeho nejstarší střední část pochází z let kolem roku 1880. Pomník byl v roce 1934 rozšířen do stran.

První elektrické osvětlení bylo budováno po částech. U hlavního oltáře v roce 1928, zbytek v roce 1929. Bleskosvod je z roku 1928.

Původní zvony byly v roce 1904 nahrazeny novými, ale již v roce 1917 byly zabaveny na válečné účely. Nouzově byl pořízený jeden zvon ocelový. Ten byl později, v roce 1925, darován Kongregaci sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova do nově budovaného kláštera v Rajhradě. Do farního kostela byly pořízeny v tom roce 4 nové zvony (sv. Cyril a Metoděj, P. Maria, sv. Benedikt, sv. Václav). Byly zhotoveny zvonařem Oktávem Winterem v Broumově. Čekal je však stejný osud. 10. dubna 1942 byly na příkaz Okresního úřadu 3 největší zvony zabaveny a ponechán byl jen umíráček. Jeden menší zvon byl tajně zakopán na hřbitově.

Po 2. světové válce byl kostel opravován postupně do roku 1948. Na věž byly zavěšeny dva menší zvony. Další větší opravy proběhly v roce 1968. Bylo provedeno statické zajištění věže a klenby nad kůrem, opravena fasáda a střecha. V roce 1975 byla opět opravována střecha. V roce 1979 byl pořízen provizorní obětní stůl, který sloužil až do roku 2008.

Díky současnému faráři P. Augustinovi Ladislavu Gazdovi OSB a štědrým dárcům z řad farníků byla v posledních letech provedena řada oprav. V roce 1999 byla opravena fasáda, elektrické akumulační vytápění z roku 1972 bylo nahrazeno plynovým ústředním vytápěním a zateplení kostela bylo zlepšeno vybudováním zádveří u hlavního vchodu a v sakristii uzavřením schodiště na kazatelnu a do depozitáře. V roce 2000 byla opravena střecha i s krovy, které byly chemicky ošetřeny proti škůdcům. Zvony mají od roku 2002 elektrický pohon. V roce 2003 byly opraveny rámy obrazů křížové cesty, v roce 2004 oltář Božího hrobu, v roce 2005 oltář Bolestné Matky Boží a varhany, v roce 2006 kazatelna a 2007 hlavní oltář. V roce 2008 byly pořízen nový obětní stůl, sedes a ambon.

Pravidelné bohoslužby:

neděle 11:00 mše sv.
čtvrtek 17:00 mše sv. v zimním období
18:00 mše sv. v letním období

Na začátek stránky

Klášterní kostel Božského Srdce Páně

Kostel Božského Srdce Páně v klášteře sester Těšitelek BSJ

naleznete v klášteře sester Těšitelek BSJ na ulici Odbojářů v Rajhradě.

Pravidelné bohoslužby:

neděle 9:00 mše sv.
pondělí - sobota 7:00 mše sv.

Na začátek stránky

Kostel sv. Karla Boromejského

Kostel sv. Karla Boromejského v Opatovicích

Je postavený na místě původní kapličky ze 17. století zasvěcené rovněž sv. Karlu Boromejskému. Ta spolu s téměř celými Opatovicemi až na 12 domů v r. 1769 vyhořela. Požár vznikl v obci od blesku. Na místě byla postavena kaple nová, větší, která byla v r. 1772 prelátem P. Otmarem Karlem Konradem vysvěcena.

V r. 1805 byly do kaple pořízeny malé varhany. Později, v r. 1847 byla kaple prodloužena, postaven kůr a na něm instalovány nové varhany. Na kapli byla postavena také věž, ale tak nevhodně, že silně narušila statiku stavby. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že se na místě kaple postaví nový kostel. K realizaci však došlo až v r.1868. Stavbou byl poveřen židlochovický stavitel Karel Jiruš. O stavbu se nejvíce zasloužil P. Vojtěch Slouk - kaplan ustanovený pro Opatovice.

Po dokončení stavby a vybavení kostela byl tento 4. listopadu 1869 - na svátek sv. Karla Boromejského - vysvěcený opatem P. Gunterem Kalivodou.

Kostel je jednolodní, barokového slohu, který je vidět především uvnitř. Je 30 m dlouhý a 11,4 m široký. Má čtyři oltáře.

Hlavní oltář v kostele sv. Karla Boromejského v Opatovicích

Hlavní oltář zasvěcený sv. Karlovi Boromejskému má kromě obrazu také sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha.

Oltář P. Marie Bolestné v kostele sv. Karla Boromejského v Opatovicích

Vedlejší oltář má obraz Bolestné P. Marie od J. Poláška a sochy sv. Nikodema a sv. Josefa z Arimatie.

Oltář sv. Barbory v kostele sv. Karla Boromejského v Opatovicích

Druhý s obrazem sv. Barbory od P. Vojtěcha Slouka má sochy má sochy sv. Růženy a sv. Cecilie.

Oltář sv. Rosalie v kostele sv. Karla Boromejského v Opatovicích

Čtvrtý oltář sv. Rosalie je v kapli vlevo od vchodu kostela se sochou sv. Rosalie z původní kaple.

Tradičně je v této kapli vystavován betlém. Sochy na oltářích byly v r. 1893 očištěny a opraveny rajhradským akademickým sochařem Ignácem Bergmannem. V kosteje je ještě několik menších soch: P. Marie Lurdské, sv. Josefa u kazatelny, v presbytáři sv. Jana Nepomuckého a u vchodu sv. Antonína Paduánského.

Kostel byl vybaven 4 zvony (sv. Karel Boromejský, P. Maria, sv. Šebestián, sv. Rosalie). Před jejich zavěšením je 1. 11. 1868 opat P. Gunter v klášterním chrámu sv. Petra a Pavla posvětil. Poté, 14. 11., byly slavnostně spolu s věžními hodinami odvezeny a zavěšeny v kostele v Opatovicích. Věžní hodiny pocházely z bývalého konventu Dominikánek na Starém Brně. P. Vojtěch Slouk je nechal opravit a instalovat na věži kostela. Práce na kostele pokračovaly i v r. 1869 a tento byl postupně vybavován vnitřním zařízením a výzdobou. Varhany dodal brněnský varhanář František Mikša.

Obraz sv. Karla Boromejského za hlavním oltářem je od vídeňského malíře C. Gutsche. Vzhledem k tomu, že byl příliš malý, P. Vojtěch ho domalováním v dolní části zvětšil a přizpůsobil i okolí obrazu.

V r. 1917 byly na válečné účely odebrány 3 zvony a rok nato cínové píšťaly z varhan. Píšťaly byly nahrazeny zinkovými, ale nové zvony byly pořízeny až v r. 1929 od brněnské zvonařské firmy A. Hiller (sv. Karel Boromejský, P. Maria, sv. Šebestián). Vysvěceny byly opatem P. Petrem Hlobilem 24.11.1929.

Svatostánek byl do dnešní podoby upraven v r. 1933. Současně bylo do kostela zavedeno elektrické osvětlení.

Pravidelné bohoslužby:

neděle 9:30 mše sv.
pátek 8:00 mše sv.

Na začátek stránky

Kaple sv. Václava

Kaple sv. Václava v Holasicích

v Holasicích pochází z r. 1840 a stojí na místě dřívější dřevěné zvonice. Brzy po jejím postavení místním Ondřejem Duchoněm dostala obec povolení kapličku rozšířit. Rozhodnutí, povolení stavět a konat mše svaté na svátek sv. Václava byly uděleny v r. 1848. Po dostavbě byla kaple vysvěcena opatem P. Viktorem Schlossarem. Toho roku 28. září zde byla sloužena první mše svatá. Kaple měla jeden zvonek z r. 1736 od brněnské firmy S. K. Brünn a v r. 1861 byl opatřen druhý, který však byl v r. 1916 odebrán na válečné účely. Byl nahrazen novým od firmy A. Hiller a vysvěcen 23. 9. 1923 (sv. Václav).

Obraz sv. Václava je z r. 1928 a maloval ho akademický malíř Jan Köhler ze Stražovic u Kyjova. Toho roku byl 28. září P. Vojtěchem Horákem posvěcen a umístěn v kapli.

Během postupující fronty na jaře 1945 byla kaple silně poškozena dělostřeleckým granátem. Holasičtí občané ji ihned po skončení bojů sami opravili. V r. 1951 byla provedena oprava izolace zdiva a roku 1981 byla kaple opravena celá, včetně el. osvětlení a restaurování interiéru. Další opravy proběhly v r. 1992. Venkovní dřevěný kříž byl restaurován v r. 2002.

Na začátek stránky

Kaple sv. Otmara

Kaple sv. Otmara v Otmarově

vznikla r. 1883, v roce stého jubilea založení obce Otmarov, a to přistavěním kaple k dřívější zvonici vybudované v r. 1840. Zvonice se tak stala průčelím a vchodem do kaple. O stavbu se zasloužil především P. Vojtěch Slouk, který jako nový správce farnosti poradil otmarovským, aby se obrátili na židlochovického stavitele Karla Jiruše, který vystavěl kostel v Opatovicích a stavěl kapli v Žabčicích. V Otmarově tak byla stavěna kaple podle plánů ze Žabčic. Stavbu provedl blučinský zednický mistr Blažej Krejčí. Kaple je orientovaná k jihu.

Kaple byla vysvěcena dne 15. 11. 1883 opatem P. Benediktem Korčianem, který také téhož dne v Benediktinském klášteře posvětil pro kapli nový zvon (sv. Otmara).

První mše svatá zde byla sloužena na svátek sv. Otmara 16. 11. 1883 P. Vojtěchem Sloukem.

Na oltáři je obraz sv. Otmara rovněž z r. 1883. V kapli jsou čtyři sochy: sv. Cyril, sv. Metoděj, sv. Terezie z Lisieux, sv. Antonín Paduánský. V r. 1895 byla do kaple pořízena křížová cesta.

V r. 1917 byl zvon z r. 1883 zabaven pro válečné účely. Nový byl pořízený od brněnské firmy A. Hiller a posvěcený 21. 5. 1922 opatem P. Petrem Hlobilem v klášteře. Ten byl později také zabaven, a to během 2. světové války.

V červnu 1939 byla zahájena oprava kaple, která trvala do konce října. Náklady byly uhrazeny z dobročinných sbírek a z obecní pokladny. Při této příležitosti byl nově pořízen ozdobný závěs na přední straně oltáře s nápisem "Svatý Otmare, oroduj za nás".

V roce 1946 byl od zvonařské dílny Manoušek pořízený nový zvon, který nahradil zabavený pro válečné účely. Byl však posvěcen a zavěšen až v roce 1948.

Další oprava kaple proběhla v roce 1986, kdy byla provedena izolace obvodových zdí a starý zděný oltář byl nahrazen novým obětním stolem. Veškeré práce provedli sami otmarovští občané.

Větší rekonstrukce byla provedena v roce 1997, kdy byla generálně opravena věž kaple a znovu byla provedena izolace zdiva. Následujícího roku byla vyměněna okna a dveře, byla položena nová dlažba a zavedeno el. vytápění. Byl vymalován interiér a na závěr stavebních prací dostala kaple novou fasádu.

Otmarovští občané pořídili v roce 2001 do kaple další zvon, který byl dne 28. září posvěcen modřickým děkanem P. Janem Nekudou. Nese jméno Jan Pavel II. Oba zvony dostaly při té příležitosti el. pohon.

Pravidelné bohoslužby:

sobota 17:00 mše sv. v zimním období
18:00 mše sv. v letním období

Na začátek stránky

Kaple sv. Scholastiky

Kaple sv. Scholastiky v Rajhradicích

v Rajhradicích byla obcí postavena v r. 1897 rajhradským stavitelem Františkem Mátlem. V té době stála na západní straně obce. Do r. 1896 byla v obci zvonice, která musela být zbořena při stavbě silnice do Opatovic.

Kaple je 12 m dlouhá a 6 m široká. Vysvěcena byla 25. července 1897 opatem P. Benediktem Korčianem. Nad oltářem je obraz sv. Scholastiky od J. J. Etgense. V kapli jsou sošky P. Marie Lurdské a sv. Josefa. Ze tří původních zvonů byly dva z brněnské dílny A. Hillera, a to z r. 1897. Menší umíráček pocházel ze zrušené zvonice.

Zvony byly v r. 1917 zabaveny na využití k válečným účelům. V r. 1922 byly zakoupeny dva nové zvony (sv. Benedikt a sv. Scholastika) a v dubnu 1922 posvěceny P. Petrem Hlobilem.

V sedmdesátých letech minulého století kaple již nutně potřebovala opravu. Díky iniciativě a obětavé práce místního Františka Homoly i zásluhou věřících byla kaple v r. 1979 opravena.

Pravidelné bohoslužby:

úterý 8:00 mše sv. v letním období
17:00 mše sv. v zimním období

Na začátek stránky

Kaple sv. Doroty

Oltář v kapli sv. Doroty v Rebešovicích

v Rebešovicích byla původně soukromou kaplí a je součástí zámečku vystavěném v r. 1694 na místě bývalého dvora. Zámeček dal postavit probošt P. Benno II. Brancouzský. Tato barokní kaple se nachází ve druhém podlaží v jihovýchodním rohu budovy. Na oltáři je v bohatě zdobeném rámu obraz sv. Doroty od Ullricha Messmera z r. 1697. V kapli je ještě obraz P. Marie Lurdské, který je zčásti vyšívaný.

V témže poschodí byla od r. 1920 jednotřídní obecná škola. Další části budovy zámečku byly pronajímány na byty.

Zvonice v Rebešovicích

Vzhledem k tomu, že na zámečku není zvon, byla v r. 1760 postavena na návsi zvonice. V r. 1816 byl do ní pořízený nový zvon, na kterém byly obrazy P. Marie a Božího Oka. Ten byl v r. 1917 zabaven pro válečné účely a nahrazen menším zvonkem ocelovým.

Pravidelné bohoslužby:

sobota 8:00 mše sv.

Na začátek stránky

Zvonice sv. Martina

Zvonice sv. Martina v Popovicích

v Popovicích byla postavena na místě původní dřevěné asi r. 1857 a do r. 1917 měla zvon s obrazy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Náhradou byl opatřen zvon v r. 1922. Ve zvonici je oltář s obrazem Navštívení P. Marie, který namaloval a daroval P. Vojtěch Slouk.

Světí se zde svátek patrona obce sv. Martina a první mše svatá zde byla 11. listopadu 1933. Sloužil ji P. Vojtěch Horák.

Zvonice sv. Stanislava

Zvonice sv. Stanislava v Rajhradicích - Loučce

v Rajhradicích - Loučce je z r. 1848 a byla postavena na místě původní dřevěné. Zvon z r. 1865 s obrazy Ježíše Krista a sv. Barbory byl v r. 1916 zabaven pro válečné účely. Nový zvon byl pořízen v r. 1920.

Světí se zde svátek sv. Stanislava, a to z důvodů, že dne 7. května 1737 (den dříve slaveného svátku tohoto světce) Loučka vyhořela.

znak opatství